8. února 2022 předložil zvláštní výbor parlamentu Zprávu u zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací. Zpráva mimo jiné konstatuje, že „zahraniční vměšování, manipulace s informacemi a dezinformace představují porušení základních svobod projevu a informací, které jsou zakotveny v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie, a ohrožují jak tyto svobody, tak demokratické procesy v EU a jejích členských státech, jako je konání svobodných a spravedlivých voleb.“Dále se ve zprávě říká, že „cílem zahraničního vměšování je překrucování faktů a předkládání nepravdivých informací, umělé nafukování jednostranných argumentů, diskreditace informací s cílem degradovat politický diskurz a v konečném důsledku podkopat důvěru ve volební systém, a tedy i v samotný demokratický proces.“

Dalším konstatováním v zprávě je, že „zahraniční vměšování představuje jednání, které ohrožuje nebo negativně ovlivňuje hodnoty, demokratické postupy, politické procesy, bezpečnost států a občanů a schopnost zvládat výjimečné situace; vzhledem k tomu, že toto vměšování má manipulativní povahu a je prováděno a financováno záměrně a koordinovaně; vzhledem k tomu, že osoby odpovědné za takové vměšování, včetně jejich zástupných aktérů na jejich vlastním území i mimo něj, mohou být státními či nestátními subjekty a často je při jejich zahraničním vměšování podporují političtí pomocníci v členských státech, kteří na základě podpory zahraničních strategií získávají politické a ekonomické výhody; vzhledem k tomu, že skutečnost, že zahraniční aktéři využívají domácí zástupce a spolupracují s domácími spojenci, stírá hranice mezi zahraničním vměšováním a vnitřní diverzí.“

Na základě těchto zjištění shledává Zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací „potřebu koordinované strategie proti zahraničnímu vměšování“ a také „budování odolnosti posilováním situačního povědomí, mediální a informační gramotnosti, plurality médií, nezávislé žurnalistiky a vzdělávání“.

Zvláštní výbor vyzývá: „zejména EU a její členské státy, aby navýšily zdroje a prostředky přidělené subjektům a organizacím v celé Evropě a po celém světě, jako jsou analytická střediska a ověřovatelé faktů, jejichž úkolem je monitorovat a zvyšovat informovanost o závažnosti hrozeb, včetně dezinformací; zdůrazňuje klíčovou úlohu EU v širším strategickém smyslu; vyzývá k posílení prognostické kapacity a interoperability EU a jejích členských států s cílem zajistit solidní připravenost, pokud jde o předvídání, prevenci a zmírňování zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, posílit ochranu jejich strategických zájmů a infrastruktury a zapojit se do mnohostranné spolupráce a koordinace s cílem dosáhnout společného chápání této otázky na příslušných mezinárodních fórech“.

V České republice a na Slovensku zajišťovaly fact-checking doposud například tyto platformy: Manipulátoři, Demagog, Evropské hodnoty, Neovlivní, Čeští elfové, Semantic Visions či Konšpirátori.sk.

Dále zpráva uvádí: „EU a její členské státy musejí vytvořit věrohodné nástroje na odstrašování. V současné době EU a její členské státy nemají de facto žádný zvláštní režim sankcí, které by se vztahovaly na zahraniční vměšování a dezinformační kampaně organizované zahraničními aktéry.“ Nebo: „Je nutné navýšit lidské i finanční zdroje, aby bylo možné čelit výzvám v oblasti hrozeb, které se neustále vyvíjejí. Zadruhé by orgány EU měly provést důkladný přezkum svých služeb a sítí s cílem zmírnit bezpečnostní rizika a zajistit, aby nebyly v oblasti bezpečnosti závislé na zahraničních technologiích. A konečně je třeba také zajistit zvyšování informovanosti všech zaměstnanců a jejich náležité proškolení a vedení, aby došlo ke zmírnění a řešení kybernetických i nekybernetických bezpečnostních rizik“.

Další zajímavá pasáž zprávy praví: „Klíčovou úlohu při zajišťování zdravého diskusního prostředí mají novináři. Ti však utrpěli značné finanční ztráty v důsledku digitalizace, zejména proto, že reklamní systémy zvýhodňují, jak se zdá, emotivní obsah, včetně emotivních názorů a dezinformací, před kvalitní žurnalistikou. Jednotliví novináři, kteří se zabývají citlivými tématy, se často také stávají oběťmi obtěžování a organizovaného vyhrožování. Je tak důležité hájit nezávislost kvalitních sdělovacích prostředků a zároveň hledat způsoby, jak zpravodajským společnostem a novinářům poskytovat podporu, a to jak finanční, tak proti obtěžování.“

Celé operaci má velet místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO). Návrh výše řečeného Zvláštního výboru Evropská komise předloží v blízké době Evropskému parlamentu ke schválení.

Věra Jourová – od prosince 2019 místopředsedkyně Komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost v komisi Ursuly von der Leyenové. Na jaře 2019 ji časopis Time zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Důvodem byl její podíl na zákonech, jež určují pravidla ochrany osobních dat na internetu. Jourová požaduje, aby technologické společnosti Meta, Google, Microsoft, Mozzila, Tik Tok, Twitter a další cenzurovaly obsah.

V roce 2016 řekla listu The Irish Times: „Pokud mě a ministry chtějí Facebook, YouTube, Twitter a Microsoft přesvědčit, že nelegislativní přístup může fungovat, budou muset v nadcházejících měsících jednat rychle a vynaložit velké úsilí. Poslední týdny a měsíce ukázaly, že společnosti sociálních médií musí dostát své důležité roli a převzít svůj díl odpovědnosti, pokud jde o jevy, jako je online radikalizace , nezákonné nenávistné projevy nebo falešné zprávy.“

X