V návaznosti na kroky Evropské komise, která od roku 2018 připravuje a realizuje řadu opatření proti dezinformacím, jako je Akt o digitálních službách (DSA), dále pokyny k posílení tzv. Kodexu postupů proti dezinformacím a nakonec Zpráva o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, která tvrdí, že „EU a její členské státy musejí vytvořit věrohodné nástroje na odstrašování,” chystá Fialova vláda ještě efektivnější pravidla k potírání dezinformací.

Dle Zprávy o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, nemají v současné době EU a její členské státy de facto žádný zvláštní režim sankcí, které by se vztahovaly na zahraniční vměšování a dezinformační kampaně organizované zahraničními aktéry.

„Lež není názor. Svoboda slova má zabezpečovat výměnu názorů a informací, ale nikde není řečeno, že to znamená šíření dezinformací. A vůbec ne takových, které záměrně šíří cizí moc, aby ovlivnila politické poměry v jiné zemi,“ řekl Právu Michal Klíma, nový vládní poradce pro dezinformace a média.

Podle Klímy by nově navrhovaný zákon mohl vycházet ze slovenského návrhu, s nímž tamní resort přišel loni v prosinci. Do trestního zákona doplňuje nový skutek, na jehož základě by bylo trestné vytvářet i šířit nepravdivé informace, které by mohly „znepokojit obyvatelstvo nebo ovlivnit jeho rozhodování o závažných společenských otázkách“.

Na Slovensku by viníkům v takovém případě hrozil jeden rok až pět let vězení. Návrh zatím tamní resort vyhodnocuje s policií a prokuraturou. O možných dopadech slovenského návrhu české složky již diskutují. Podle mluvčího resortu spravedlnosti Vladimíra Řepky konzultuje ministerstvo s Nejvyšším státním zastupitelstvím, Vrchním státním zastupitelstvím a Nejvyšším soudem možné úvahy o změně skutkové podstaty šíření poplašné zprávy.

X